Aromaterapie a její využití u masáží

EO – éterický olej

Aromaterapie se zabývá použitím éterických olejů pro léčení. Eterické oleje jinak též nazývané esenciální se získávají z různých druhů květů, plodů, trav, listů, kořenů, stromů. V současnosti je využíváno asi 300 druhů EO a mnoho z nich tvoří účinnou složku léků. Přidávají se rovněž do potravin, kosmetiky a jsou inspirací pro syntetické vůně. Mají schopnost zlepšovat náladu a povznášet emoce. Jejich léčivé vlastnosti jsou ohromující np EO z máty má protizánětlivé a antispazmatické účinky, takže ho používáme na revma, artritidu, bolesti hlavy a zažívací potíže, najdeme ho v cukrovinkách, vodě po holení a mnoha dalších výrobcích. EO z levandule by zase neměl chybět v žádné domácí lékárničce, protože výborně hojí popáleniny, štípance od komárů, používá se při bolestech hlavy a nespavosti, antiseptické vlastnosti využijeme při omývání drobných ran u lidí i zvířat, osvěžuje vzduch a odpuzuje moly i jiný hmyz. Důležitá je skutečnost, že EO účinně vstupují do těla a stejně tak i z něho vycházejí a nezanechávají po sobě žádné toxiny. Nejefektivnější způsob užití není perorální (ústy), ale vnější aplikace nebo inhalace. Vyloučení z těla trvá 3-14hodin, stopy EO najdeme v moči, potu, dechu. Je zajímavé, že jsme voňavé látky schopni rozlišovat v koncentracích, které jsou běžnými metodami nezjistitelné a dokážeme rozlišit více vůní než zvuků.

Olej se koncentruje v různých částech rostliny (květy, listy, stonky, oddenky, semena, plody, pryskyřice a kůra stromů) a někdy se dá vytěžit více druhů EO z jedné rostliny, np. z pomerančových květů je neroli a z kůry plodů je pomerančový EO. Zajímavé rovněž je, že stejná rostlina pěstována v rozdílných zemích dává EO lišící se chemickým složením i léčivými vlastnostmi. Získávají se různými způsoby a nejběžnější je parní destilace. K výrobě je třeba hodně rostlinného materiálu a od toho se odvíjí pak cena jednotlivých olejů. EO má v průměru 100 složek (terpeny, alkoholy, estery, aldehydy, ketony, fenoly a mnohé další). EO mají velmi složitou molekulární strukturu a jsou velmi účinné, np. EO z dobromysli má antiseptický účinek 26x silnější než fenol, který je v mnoha čistících prostředcích, takže nejde jen o vůni, o kterou se zajímá průmysl a kopíruje ji jako syntetické vůně a aromata. Teď trošku z historie, už Hippokrates coby otec medicíny řekl, že cestou ke zdraví je každodenní koupel a vonná masáž. 400let p. n. l. si všiml, že pálení určitých aromatických látek poskytuje ochranu proti nakažlivým nemocem a my dnes víme, které EO mají protivirový a antibakteriální účinek a můžeme toho využívat ( čajovníkový, eukalypt). Egyptští kněží využívali vonné látky k balzamování tělesných ostatků faraonů, ale léčili jimi i mánie, deprese a nervozitu. Babyloňané dávali vonné látky do malty při stavbě chrámů a Arabi tak stavěli své mešity, v Indii se chrámy stavěly přímo ze santalového dřeva a byla v nich proto stále provoněná atmosféra. V řeckých a římských lázních se EO rovněž hojně využívaly. Z orientu a z 10. století pochází růžová voda, odkud ji přivezli křižáci a Francie se stala ve 12. století centrem voňavkářství v Evropě. V období 14. -16. století vyšlo mnoho herbářů, které uváděly recepty na výrobu EO a lidé, kteří používali aromatické látky , přežili mor, který v tomto období zasáhl Evropu. S vědeckým studiem léčivých vlastnosti EO ve 20. létech 20. století začal Francouz René – Maurice Gattefossé a zasvětil tomu celý svůj život a výraz aromaterapie použil poprvé právě on.

Éterické oleje mají velice silnou koncentraci. V jedné kapce je obsažena vůně a účinné látky přibližně z 1 kg rostlinného materiálu. Proto se musí tyto látky několikanásobně ředit. Vyšší koncentrace v kosmetických preparátech může způsobit podráždění pokožky a sliznic. Proto u masáží využíváme rostlinné oleje jako nosné a do nich pak přidáváme oleje éterické. Není totiž jedno, čím se tělo masíruje. Parafín a různé emulze nejsou moc vhodné, nevstřebávají se a naopak ucpávají kožní pory, narušují látkovou výměnu pleti a omezují její vlastní schopnost promašťovat se. Naproti tomu rostlinné oleje jsou vyráběny ze semen či ořechů a ty panenské (za studena lisované) mají léčivé vlastnosti, jsou bohaté na výživné látky a našim tělem jsou vstřebatelné. Volba éterických olejů závisí na tom, koho budeme masírovat. Každá věková skupina má svá specifika, která je třeba u masáže zohlednit.Některé EO jsou vhodné pro děti, těhotné, jiné pro sportovce či seniory. Rovněž podle potíži si můžeme zvolit vhodnější EO na uvolnění bolesti neuralgické, artritické, revmatické a namožených svalů. EO velmi dobře působí i na naši psychiku, takže můžeme vybrat něco na zmírnění úzkosti, depresí, strachu či odbourání stresu. Tomu jsme vystavování každodenně a je dobré v sobě ten stres nehromadit, to pak vyvolává i různá onemocnění, protože stres nám snižuje imunitu a pak se nemoc může plně projevit. Nutno zdůraznit, že klient by měl vždy maséra informovat o svém zdravotním stavu, čím více se dozvím, tím lépe pak mohu svou práci udělat.

Vedle čistých přírodních éterických olejů se vyrábějí rovněž oleje syntetické. Jejich cena je několikanásobně nižší než cena éterických olejů přírodních, ale skutečnou biologickou aktivitu zaručují pouze 100% přírodní éterické oleje. Při nákupu éterických olejů pro aromaterapii je třeba, aby oleje byly co nejkvalitnější. Na lahvičce by mělo být druhové označení rostliny, nestačí máta, ale máta kadeřavá nebo máta peprná. Dále latinský botanický název rostliny, ze které je éterický olej získán a země, kde byl olej vyroben. Řada prodávaných éterických olejů nese označení „Vonný olej“ nebo „Olej do aromalamp nebo do pot-pouri“ (směsi suchých květů). Ty jsou převážně syntetické nebo ředěné a pro zevní či vnitřní užití nejsou vhodné. Syntetické jsou také tzv. „přírodně identické" oleje. Éterické oleje rychle vyprchávají, proto nenechávejte lahvičky dlouho otevřené. Ideální způsob uchování je v chladu, temnu, ale ne v lednici.

Použití

Inhalace - éterické oleje jsou těkavé látky, a pokud jsou ponechány volně, dochází k jejich rozptylu do okolního prostoru. Po vdechnutí se vjem dostává čichovým nervem do čichového centra v mozku. Z tohoto místa vonná aktivní látka ovlivňuje autonomní nervový systém. Může navodit zvýšení či snížení krevního tlaku, pocit tepla, chladu, osvěžení, uklidnění, povzbuzení, může odstranit bolesti hlavy, svalové napětí a další. Inhalace éterických olejů je možné využít v psychoterapii při léčbě různých psychosomatických onemocnění. Stejně tak může příjemná vůně přispět ke zlepšení atmosféry doma i na pracovišti. Inhalovat můžeme s pomocí difuzéru nebo aromalamp, kde nám postačí 4-8 kapek éterického oleje.

Masáže - pokud jsou éterické oleje neseny vhodným nosičem, pronikají všemi vrstvami kůže a dostávají se až ke krevním vlásečnicím. Optimálními nosiči jsou rostlinné oleje, nejlépe za studena lisované, které snadno pronikají mezibuněčnými prostorami. Běžně se používá olej slunečnicový, olivový, mandlový, meruňkový, sezamový, olej z pecek vinných hroznů nebo jojobový vosk. Tyto oleje používáme jednotlivě nebo ve směsi a k nim přidáme vhodný EO podle druhu použití. O těchto olejích můžeme pak hovořit jako o regeneračně-masážních protože mají komplexně příznivý vliv na náš organismus. Tyto oleje se využívají zejména při aroma masáži, ale mají své uplatnění také u ostatních technik masáží. Lze je využít při různých bolestivých stavech svalů a kloubů, při kožních onemocněních, jako podpůrné prostředky léčby a k běžnému dennímu ošetření.

Je dobré se po masáži několik hodin nesprchovat, aby účinné látky z olejů mohly působit přes kůži dál. Naopak je velmi důležité po masáži hodně pít (nejlépe vodu nebo bylinkové čaje), aby se tělo mohlo čistit.Masáž je přínosem v rovině tělesné i psychické. Pohladí vaše tělo i duši.Přináší pocit uvolnění, zklidnění a pohody.Je to takové 3 v 1 – po stránce zdravotní, psychické a budeme i krásnější, protože když člověka něco trápí tak má ztuhlé rysy i v obličeji a po masáži se to uvolní, takže vypadáme líp. Mějte své tělo rádi, pečujte o ně a masáž mu dopřejte aspoň 1x za měsíc.